Cestování po širé Rusi
Velmi rád cestuji a rád poznám nové věci a zajímavé národy. Severní indiáni v jejich rezervacích mě zrovna nelákají, spíše mexičtí potomci aztéků. Také stepní mongolové a východní národy obecně nabízejí mnoho zajímavého, tyto návštěvy však vyžadují minimálně tři týdny, což s koníky a malými dětmi zatím nejde, tak třeba časem. Nesmírně zajímavá je však obrovská Rus, která nabízí nesmírné množství přírodních zajímavostí od obrovských řek, jezer, hor, zasněžených stepí i horkých pouští, nekonečných sibiřských lesů a severních i jižních moří. Vyslechl jsem si množství zajímavých vyprávění účastníků bojů na východní frontě za druhé světové války, neméně zajímavá je i válka první a exkurze českých legionářů, tuto zemi lze zkoumat snad celý život.
Vasilův chrám je nádherný, až budete na Rudém náměstí, nemůžete jej minout
Rád cestuji vlakem, společně s kamarády jsme se v roce 2018 vydali na cestu Bohumín - Moskva - Leningrad a zpět a ve 2019 si okruh malinko rozšířili tentokráte z Kolína do Moskvy, Stalingradu, Leningradu a zase zpátky. Omlouvám se za drobet zastaralá jména, Petrohrad a Volgograd nebo Caricyn mi moc do pusy nejdou, z různých vyprávění a knih jsem zvyklý spíše na výše uvedená.
Pokud se do této země chystáte nebo Vás zajímají mé zkušenosti, věřím, že se dozvíte něco nového. V prvé řadě je nutné si uvědomit, že pro cestu vlakem na trati Praha - Varšava - Minsk - Moskva jsou třeba dvě víza, běloruské tranzitní a ruské turistické. Velmi doporučuji si mírně připlatit a nechat si je zajistit některou z agentur, zvláště, pokud Vás pojede více, ušetříte opravdu velikou spoustu času. Cesta z Prahy do Moskvy trvá cca 28 hodin a k dispozici je lůžkový vůz včetně sprch na WC a samovaru, takže paráda a komfort. V Brestu nad Bugem Vás bude čekat kontrola dokladů a také je nutno vyměnit kola vagónů na ruský rozchod, zde počítejte se zdržením. Z Moskvy do Stalingradu jezdí přeci jen méně kvalitní vlak bez sprchy, ale díky většímu rozchodu především pro nás vzrostlejší typy více pohodlný, to samé na trati Moskva - Leningrad, kde můžete využít moderní typ Sapsan jedoucí cca 4 hodiny. Se železnicí nebyl jediný problém, vlaky jezdí přesně, jen těch nádraží je ve větších městech poněkud více a je dobré si předem připravit stanice metra, které se nacházejí poblíž. Cestování vlakem tedy bylo bezproblémové, těším se časem na magistrálu do Vladivostoku nebo třeba Ulan - Ude a směr Mongolsko. Také mě zaujala stavěná rychlotrať Moskva - Peking, která by po dokončení měla nabídnout třicetihodinovou cestu vlakem mezi těmito městy, co více si přát.
Byli jsme ubytováni v hotelech střední třídy, zde pozor na komunikaci, většina osazenstva nehovoří cizí řečí a alespoň základní znalost ruského jazyka je nutná. Velmi doporučuji seznámit se s azbukou a naučit se objednat alespoň hotelový pokoj a jídlo v restauraci, pro čechy se naštěstí nejedná o nepřekonatelný problém a zanedlouho si budete moci s místními alespoň trochu popovídat. A spousta lidí si popovídá opravdu ráda, ať již ve vlaku nebo třeba v restauraci, paráda. Když jsem se zeptal "Vy gavarítě pa germánsky íli pa anglísky", většinou přišla záporná odpověď, takže jsem si zaruštil a byla to docela prča, jeden rok ruštiny jsem ve škole ještě stihnul a malý kurs jsem také navštívil, to opravdu stačí.
Chvíli Vám pravděpodobně bude trvat, než si zvyknete na místní stravování, zde vidím asi největší odlišnost. Skvělý je obrovský výběr chutných ryb a jogurtů, moc mi zachutnal a v ruských prodejnách v naší zemi velmi rád kupuji osvěžující ruský kvas (existuje alko i nealko verze, podobné asi kola-kole bez její typické příchuti). Jen sýry jsou drobet nezvyklé a člověk si je musí vyzkoušet. Překvapil chléb, ten tradiční, který máme u nás nebo rohlíky a housky zde nejsou, pečivo mi připadalo takové nemastné neslané a kus na první pohed slaný může být sladký jako cukr. Jsem velikým milovníkem masa, typické klobásy, které jsou k mání u nás, zde většinou nemají - takže je to jasné, pokud se někdy přestěhuji třeba právě sem, stanu se pekařem a řezníkem v jedné vosobě...
Překvapila mě obrovská spousta čínských turistů, ostatně spousta nápisů a průvodců je k dispozici i v čínštině a je to pochopitelné, tyhle dva národy jsou tak početné, že si opravdu vystačí a ten veselý "západ" opravdu nepotřebují. Nač také, mají vše, co potřebují, chápu.
Musel to být šílený pohled na valící se smečku těhle téček, pálíte do nich z vosumavosumdesátek, štugů i pancerů, dojde munice a oni stále jedou dál, no nic, zdrháme...
Milovníci historie si rozhodně přijdou na své, v rusku se nesetkáte s námi tak oblíbeným a praktikovaným rčením "Kam vítr, tam plášť", takže snad v každém městě je k vidění socha soudruha Lenina a obrovské množství muzeí z dob druhé světové války včetně zbraní, vozidel a letounů v měřítku 1:1. Muzea, a to nejen ta válečná, jsou mnohem větší, než u nás, na jejich procházení mi sotva stačila otevírací doba, ať už se jedná o muzeum Vlastenecké války, památník Mamájev, muzeum bitvy o Stalingrad, Pavlusův bunkr, ale také letectví či kosmonautiky. Je běžné, že na ulici vidíte tank T-34 nebo JS-2, přímo před moderní bytovkou byly tyto stroje včetně dalších prostě na prostranství, kde si hrají děti a volně přístupné, velmi zajímavé. Všude na Vás dýchne atmosféra této pro ruskou zemi nesmírně důležitých let, co naplat, velké národy asi mají takovou mentalitu, těžko říci.
Rusko je nekonečné, čehož jsem si krásně všiml při jízdě po trati Moskva - Stalingrad, při pohledu na opravdu nekončící step jsem se krásně zasmál na situaci u nás, kdy se doslova pereme o pozemky a vesele špekulujeme už od dob revoluce, zde bych asi neměl problém postavit si jurtu a začít hospodařit a vzdáleně programovat. Když tohle viděli za války němci, už chápu, proč jim vše přišlo tak ubíjející, vzdálenosti se zde měří ne na desítky, ale na stovky kilometrů.
V Moskvě zaujmou obrovské mrakodrapy, kterých je zde více, než dost, naštěstí díky rozvětvenému metru nebyl problém většinu z nich obdivovat zblízka. Rudé náměstí je nesmírně zajímavé, staré kupolovité stavby působí stále majestátně a zajímavě, zasmál jsem se při pohledu na známý obchodní dům Gum vypadající jako nekonečně dlouhý osvětlený zámek, uff, tohle u nás opravdu nemáme. Řeka Moskva nic moc čistá, asi jako řeky v našich městech. Když už jsme u ní, naprostý opak byla Stalingraská Volha, která je čistá jako moře a nesmírně vhodná na koupání, netušil jsem, že pojedu do ruských stepí k moři, velmi vřele doporučuji. Moc se těším na Lenu nebo Jenisej, budou-li stejné, paráda, sem s nimi. Něva v Leningradu je něco mezi Moskvou a Volhou, koupat se v ní však dá a to přímo pod Petropavlovskou pevností a před Ermitáží (na tu je potřeba také celý den nebo spíše několik dní) poblíž slavné Aurury. Velmi doporučuji projížďku lodí po všech těchto řekách, uvidíte nesmírně zajímavé stavby a pokud zvolíte trasu kanály prý připomínající ty v Benátkách, užijete si ještě něco navíc. Koupání v moři také nemělo chybu, jen to chce zajít si trochu dále, u zástavby to s čistotou nebylo nic moc.
Rusko má opravdu co nabídnout, zvláště jedete-li jej navštívit bez zbytečných předsudků a s otevřenou hlavou. Já jsem si tam připadal jako doma, města stejná jako třeba Česká Lípa nebo Liberec, vesnice jako Provodín nebo Lasvice, jen vše obrovské a nekonečné. Lidé jako u nás, chovající se jako u nás s podobným stylem života, paráda, proč ne. Takže směle do toho, myslím si, že tato země má většině z nás co nabídnout.
Velmi doporučuji podařený dokument Rusko z výšky, hlavně Sibiř a Bajkal mě velmi oslovily, parádní tip pro další výlet.
nekonečná a někdy i přes kilometr široká Volha je jako moře, koupání prostě nešlo odolat