S velmi oblíbenými Windows XP a v době psaní článku již zanedlouho také Windows 7 se již nepočítá, přechod na Windows 10 je nevyhnutelný. V dnešní době může běžný uživatel kompletně přejít na mobilní systém Android, který počítač v domácnosti dokáže nahradit nebo se zaměřit na produkty společnosti Apple.

Jsou zde však také nějaké svobodné alternativy pro náhradu starších Windows?

Dne 8. dubna 2014 naše milá firma Microsoft ukončila podporu velmi oblíbeného operačního systému Windows XP, který s námi vesele žije již od roku 2001 a Windows 7 čeká stejný osud v roce 2020. Toto znamená, že již nebudou vydávány žádné bezpečnostní aktualizace a systém může být snadněji zneužit případným útokem zvenčí. Vše platí i pro oblíbený kancelářský balík Office 2003, který pro běžnou práci dostačuje většině z nás. Toto vše je samozřejmě pravda, na druhou stranu spousta z nás používá starší počítač, kde Windows 10 nepoběží nebo jen stěží.

Jsou zde i pro běžného uživatele rozumné možnosti, kam přejít?

Já velmi, ale opravdu velmi nerad vyhazuji staré a funkční věci jen pro to, že morálně zastaraly, vždy se snažím nalézt řešení jejich dalšího vhodného využití.

Na internetových stránkách http://www.viry.cz/system-windows-xp-bez-podpory-vyrobce/ jsem objevil zajímavý a objektivní článek včetně podnětných komentářů, který doporučuji pročíst, podobných článků je určitě více, tento ale situaci rozumně shrnuje. Suma sumárum pro střední a větší společnosti je aktualizace určitě vyžadována, tyto si nový operační systém včetně nového železa mohou bez problémů dovolit. Co ale dělat, jsem-li žák ZŠ či student nebo živnostník bez nebo s několika málo zaměstnanci? Kupovat jenom kvůli novému OS nový počítač se nikomu z nás nechce. Na druhou stranu lze sehnat např. 8 let starý notebook okolo 3 000 Kč s půlroční zárukou, což je např. pro studenta výborná nabídka, kterou bych na jeho místě určitě využil.

Mimochodem, škoda že za tuto cenu nelze pořídit notebook Pi-top postavený na Raspberry PI, tento mi přijde ideální pro žáka základní školy i studenta, jen jeho cena je alespoň zatím velmi přemrštěná. I zajímavý mobilní telefon Librem 5 s linuxem je se svojí cenou pro většinu z nás nedostupný.

Já již několik let s radostí používám operační systém Linux, který pro většinu dnes používaných operací s počítačem plně nahradí Windows. Linux není vhodný pro profesionální grafiky, pracovníky CAD nebo náruživé hráče (zde se však situace pomocí služby Steam mnohem zlepšila), zde je určitě lepší použít Windows nebo MacOS, pro ostatní činnosti však jej mohu vřele doporučit. Ostatně pokud nahrazujete starší počítač, tyto činnosti na něm provádět již nelze. Pro jednoduchou práci s internetem, kancelářským balíkem a účetnictvím však starší počítač využít můžeme, osobně takto pracuji se dvanáct let starým stolním počítačem a pokud bude fungovat, nemám důvod jej vyhazovat.

S viry se zde většinou nesetkáte, je velmi dobře zabezpečen (to Windows dnes také, je na něj ale vedeno více útoků z důvodu jeho velké rozšířenosti) a je kromě některých komerčních distribucí zdarma, pro běžnou práci zahrnující brouzdání po internetu a práci s kancelářským balíkem mi přijde jako ideální řešení pro průměrně zkušeného uživatele. Ve své počítačové učebně jsem Windows tímto systémem již plně nahradil a pro potřeby školení plně vyhovuje.

Také jej velmi doporučuji pro práci s elektronickým bankovnictvím, zde je bezpečnost prioritní, i když si chcete ponechat Windows, je možné využít tzv. dualboot nebo živé CD/DVD/USB.

Zatím nejpřívětivější náhrada se zdá být Linux Mint, který se ve variantě MATE oblíbeným XPčkům podobá asi nejvíce. Obrovské množství balíčků a mnoho grafických konfiguračních nástrojů maximálně usnadní přechod, od verze 17 se jedná již vždy o verzi s pětiletou podporou. Pro běh Mintu stačí každý počítač, kde bez problémů běžely Windows XP.

Další možností je varianta Lubuntu používá grafické prostředí velmi podobné Windows 98 nebo XP, takže se s ním dá zžít velice rychle a jeho běh i na 10 let starém počítači je bezproblémový. Veze s dlouhodobou podporou má dispozici 3 letou podporu od data vydání, vždy po dvou letech vychází další taková verze. Z mých vlastních zkušeností je provoz i aktualizace většinou bezproblémová a velmi aktivní komunita ráda pomůže s případnými problémy.

Uživatelé mého oblíbeného Debianu mohou vyzkoušet Q4OS, poměrně neznámou, ale perfektně stabilní, aktivně vyvíjenou a velmi snadno ovladatelnou distribuci s rozhraním Trinity, které lze pomocí šikovné externí aplikace transformovat do vzhledu téměř nerozeznatelného od Windows 2000, XP, Vista, 7 či 10. Určitě doporučuji vyzkoušet, na starých sestavách běhá parádně a jedná se o opravdu o povedené a mnou velmi často využívané řešení.

Pokud preferujete výhradně svobodný software, mohu doporučit distribuci Trisquel GNU Linux, která má za cíl obsahovat pouze programy s otevřeným zdrojovým kódem. Existuje ve více variantách vhodných pro nasazení na starší i moderní desktop či server, verze s grafickým prostředím LXDE asi nejvíce připomíná Windows. Milovníci distribuce Arch linux mohou vyzkoušet zajímavý Parabola GNU Linux-libre.

Nadšenci mohou linux využít v mikropočítačích, dobrým příkladem je Raspberry PI, kolem kterého se vytvořila velice početná komunita. Osobně jsem zjistil, že pro většinu mých potřeb plně dostačuje a kromě malých rozměrů je jeho hlavní výhodou minimální spotřeba, která láká k zajímavým experimentům jeho napájením pomocí solárních panelů nebo elektřiny generované z ohně. Druhá verze a především notebook Pi-top jsou zařízení, které již dokáží plně nahradit pracovní desktop a odezva práce např. s Libre Office je bezproblémová.

Doufám, že jsem tímto článkem pomohl tápajícím, kteří se shánějí po životaschopné alternativě, jak je vidět, Linux kancelářskou práci včetně účetnictví zastane k plné spokojenosti.